Využití mezenchymálních kmenových buněk k léčbě popálenin
Než je možné využít novou léčbu (v tomto případě mezenchymální kmenové buňky) v klinické praxi, je nutné provést mnoho studií (na buňkách /in vitro/, na zvířecích modelech /in vivo/). V této studii autoři ověřovali, zda mohou kmenové buňky pomoci regenerovat pokožku po popáleninách druhého stupně. Popáleniny jsou velmi bolestivé a velmi dlouho se hojí. Je riziko, že se během procesu hojení infikují, nedojde k plnému vyhojení, zůstanou ošklivé jizvy atd.
Ve studii zkoumající proces hojení popálenin byly využity krysy, které byly rozděleny do tří skupin: 1. kontrolní, 2. popáleninová a 3. popáleninová s podkožním podáním mezenchymálních kmenových buněk z kostní dřeně.
Podkožní aplikace kmenových buněk vedla k urychlení hojení. Po 14 dnech zbyla jen malá oblast hojící se pokožky. Nedošlo, na rozdíl od 2. skupiny, ke kontrakci (stažení) a jizvení tkáně. Analýza vzorků kůže prokázala, že po 14 dnech došlo k obnově kožní struktury/architektury téměř do původního stavu, ačkoli po popálení byla tkáň zcela zničená, včetně vlasových folikulů. Autoři dále sledovali produkci působků, které mohou prohloubit zánět (IL-6 a TNF alfa) a růstového faktoru TGF beta, který může způsobit nežádoucí fibrotizaci či vznik jizev. Jejich genový přepis do mRNA se zvýšil pár hodin po popálení u skupiny 2 i 3. U skupiny 3, tj. s kmenovými buňkami, však hodnoty začaly klesat. Poklesly také hodnoty enzymů, které degradují mimobuněčnou hmotu (extracelulární matrix). Naopak se zvýšil přepis HSP-90alfa, který podporuje procesy hojení.
Z pokusu vyplývá, že u popálenin druhého stupně vede podkožní podání mezenchymálních kmenových buněk k rychlejšímu vyhojení a plné obnově pokožky, a to díky snížení zánětu a zvýšení působků působících regeneračně. Tyto výsledky jsou velmi slibné a naznačují, že by terapie mohla být přínosem také v léčbě pacientů s popáleninami.
7.6.2021; DH