Účinnost a bezpečnost léčby ischemické mozkové mrtvice kmenovými buňkami
Mozkové mrtvice, tj. ikty, jsou závažné zdravotní stavy, které mohou vést i k úmrtí či trvalým následkům. I lehčí případy mohou být spojené s poruchami mozkových funkcí, poruchou pohybu či řeči. V průběhu mozkové mrtvice dochází k uzávěru cévy v mozku, to zabrání průtoku krve, a tedy i okysličení a zásobení mozkové tkáně živinami. V důsledku toho odumírají mozkové buňky a části mozkové tkáně.
V této metaanalýze autoři vyhodnotili data 19 studií, v nichž bylo celkem 1055 pacientů, kteří v rámci léčby po prodělání ischemické mozkové mrtvice byli léčeni různými typy kmenových buněk (z kostní dřeně, z pupečníku, z periferní krve), byly využity i další typy buněk, např. progenitorové a mononukleáry z kostní dřeně. Výsledky studií ukázaly, že léčba všemi typy buněk byla bezpečná, ale lišila se v účinnosti.
Ke zjištění účinnosti kmenových buněk byly využity různé škály hodnotící stav po mrtvici (v každá škála je zaměřená na přítomnost a tíži jiné sady příznaků po mrtvici). Ve všech druzích škál došlo po léčbě buňkami u pacientů ke zlepšení, tj. zlepšily se mozkové funkce, např. jazykové schopnosti, paměť, pohyblivost atd. Například při použití škály NIHSS (National Institute of Health Stroke Scale) vyšly jako nejúčinnější kmenové buňky z pupečníku následované kmenovými buňkami z kostní dřeně. Nejvýraznější účinky na zlepšení mozkových funkcí měla léčba kmenovými buňkami z pupečníku, dále kmenové buňky z kostní dřeně, progenitorové buňky a mononukleáry z kostní dřeně. Léčba buňkami také většinou převyšovala efekt standardní rehabilitační léčby.
V konečném vyhodnocení výsledků se ukázalo, že na obnovu neurologických funkcí měla největší vliv léčba kmenovými buňkami z pupečníku, zatímco mononukleární buňky z kostní dřeně (ke kterým patří i buňky kmenové) měly vyšší efektivitu ve zlepšení pohybových funkcí a sebeobslužnosti.
Zdroj:
https://bmcneurol.biomedcentral.com/articles/10.1186/s12883-025-04246-w
30.6.2025; Holmannová
