Prevence srdečního selhání po infarktu, podání kmenových buněk

Srdeční infarkt je stav, při němž dochází k uzávěru cév zásobujících srdeční sval kyslíkem a živinami. Uzávěr takové cévy vede k poškození srdečního svalu, k odúmrtí srdeční svaloviny, což je spojené také s narušením srdečních funkcí až selháním srdce.

Tento článek shrnuje výsledky fáze III klinické studie, ve které bylo 396 pacientů s akutním srdečním infarktem. Pacienti byli rozdělení do dvou skupin. Jedné skupině byla ke standardní terapii podána infuze z kmenových buněk z Whartonova rosolu z pupečníku do srdečních arterií (136 lidí) a druhá skupina byla léčena pouze standardně (260 lidí). Pacienti byli sledováni nejčastěji 33,2 měsíce po léčbě. Ukázalo se, že přidání kmenových buněk ke standardní terapii snížilo riziko vzniku srdečního selhání po srdečním infarktu.

Výskyt srdečního selhání byl 2,77 u kmenových buněk vs. 6,48 bez buněčné léčby na 100 osob za rok. Došlo také ke snížení nutnosti pacienta znovu přijmout po propuštění z nemocnice kvůli srdečnímu selhání (0,92 vs. 4,20 na 100 osob za rok). Výskyt tří komplikací, tj. úmrtnost na srdečně cévní komplikace a znovupřijetí kvůli srdečnímu infarktu nebo srdečnímu selhání (u každého pacienta stačilo, aby měl jednu z nich), byl také nižší u pacientů s kmenovými buňkami (2,8 vs. 7,16 na 100 osob za rok). Když se vzaly jednotlivé komplikace zvlášť, tak nebyl rozdíl mezi znovupřijetím do nemocnice kvůli srdečnímu infarktu, v úmrtnosti ze všech příčin a úmrtnosti z důvodu srdečněcévních komplikací.

U pacientů s kmenovými buňkami bylo dosaženo výraznějšího zlepšení funkce levé komory v průběhu času, tj. po šesti měsících od léčby. Podání kmenových buněk ke standardní léčbě výrazně snížilo riziko vzniku srdečního selhání po srdečním infarktu a zlepšilo stav levé komory v dalších měsících.

Zdroj:

https://www.bmj.com/content/391/bmj-2024-083382

25.11.2025; Holmannová