Léčba COVID-19 mezenchymálními kmenovými buňkami byla v mnoha předešlých studiích úspěšná. V této studii autoři sledovali pacienty 3 měsíce po jejich aplikaci, tj. i po propuštění z nemocnice. Ve studii bylo 28 pacientů s těžkým průběhem COVID-19, část z nich byla léčená standardní léčbou a část dostala kmenové buňky. Po 3 měsících se hodnotily jaterní a ledvinné funkce, nádorové markery a zrak. Bylo provedeno EKG a hlavně byly vyšetřeny plíce a pacienti vyplňovali dotazník o tom, jak se jim dýchá.

Mnohé parametry byly stejné v obou skupinách. U pacientů s kmenovými buňkami se však zlepšila funkce plic. Hodnota FEV1 (silou vydechnutý vzduch za 1 sekundu) byla u pacientů po aplikaci kmenových buněk 71,88 ± 8,46 % a u běžně léčených pacientů 59,45 ± 27,45 %. Poměr FEV1 a vitální kapacity plic byl u pacientů s kmenovými buňkami 79,95 ± 8,00 % a u běžně léčených 58,97±19,16 %. I výsledky dotazníků svědčily pro to, že kmenové buňky vedly k rychlejšímu zlepšení dýchání. Skóre kvality života (dotazník SGRQ; St. George Respiratory Questionnaire) bylo u pacientů s kmenovými buňkami 15,25 ± 3,69 vs. 31,9 ± 8,78 (nižší skóre svědčí pro lepší stav). Studie tedy ukazuje, že je efekt léčby kmenovými buňkami patrný ještě po třech měsících, a to hlavně v rychlejší úpravě plicních funkcí, které jsou po vážném COVID-19 dlouhodobě snížené.

Zdroj: Mezenchymální kmenové buňky z pupečníku v léčbě těžkého COVID-19

31.05.2021; DH