Kmenové buňky mohou podpořit hojení nehojících se ran a podpořit tvorbu nových cév
Cukrovka (diabetes mellitus) je provázená zvýšenými hodnotami krevního cukru, který poškozuje cévy, nervy, orgány. Cukrovkáři proto trpí na srdečně-cévní nemoci častěji než lidé bez cukrovky. Značně bývají postiženy cévy dolních končetin, kdy dochází k nedokrevnosti, ischemiím, a vzniku nehojících se ran, vředů. Někdy musí dokonce dojít i k amputaci. Mezenchymální kmenové buňky mají regenerační, hojivý potenciál, proto je autoři využili ve studii v krysím modelu cukrovky s ischemickými ranami. Kmenové buňky byly podány buď nitrožilně, nebo přímo do místa poškození. Část krys dostala placebo, tj. neúčinnou látku.
Zatímco u krys na placebu nedošlo ke zlepšení stavu, u krys s místním i nitrožilním podáním kmenových buněk se plocha poškození tkáně po 14 dnech výrazně zmenšila. Došlo k vyhojování. Autoři také odebrali vzorky tkáně a zjistili, že došlo k pomalému zmnožení povrchových kožních buněk, zvýšení tvorby kolagenu a také k nové tvorbě cév, což je pro obnovu tkáně a plné vyhojení nesmírně důležité.
U krys, které dostaly kmenové buňky nitrožilně, dokonce došlo ke snížení glykémie (hodnot krevního cukru) a prokrvení dolní končetiny.
Výsledky tedy ukazují, že mezenchymální kmenové buňky aplikované do rány a nitrožilně mají schopnost podpořit hojení nehojících se ran souvisejících s poškozením cév cukrovkou. Lepší a komplexnější účinky mají kmenové buňky, pokud jsou podány přímo do žíly.
6.04.2021; DH