Regenerace sedacího nervu kmenovými buňkami u krys

Neurologové se v klinické praxi setkávají s poškozením periferních nervů, což může vést ke ztrátě hybnosti a poruchám citlivosti v postižené oblasti. Někdy dojde k regeneraci nervu, ale většinou je postižení nevratné. Tím dochází také k poškození svalu, ztrátě jeho hmotnosti, fibrotizaci a dalším změnám. Pomoci by mohly kmenové buňky, což testovali autoři studie. Krysám vážně poškodili sedací nerv.

Krysy rozdělili do šesti skupin a každou léčili jinak. U skupiny 1 provedli zákrok s placebo efektem (ani neproťali nerv) (SC), skupině 2 zranění neléčili (NC), skupině 3 aplikovali nosič s kmenovými buňkami z tukové tkáně a membránu z plodového obalu (adMSC), skupinu 4 léčili komerčně vyráběným materiálem PGA (polyglykolová kyselina), 5. skupině aplikovali nervový štěp (NG) a skupina 6 měla pouze nosič z plodového obalu bez kmenových buněk (AM).

Výsledky ukázaly, že v porovnání s PGA došlo ve skupině adMSC k rychlejší tvorbě nervových výběžků, nižšímu výskytu kolagenních ložisek v lýtkovém svalu, ke zvýšení průměru svalových vláken i zvýšení hmotnosti svalu. Je však pravdou, že co se průměru svalových vláken týká, byly nejlepší výsledky ve skupině NG. Regenerace nervu byla rychlejší u adMSC a rychleji došlo k obnově citlivosti v porovnání s PGA a AM.

Výsledky naznačují, že použití nosiče s mezenchymálními kmenovými buňkami z tukové tkáně a plodovým obalem je úspěšnou léčebnou metodou a alternativou k použití vlastního nervového štěpu, což je postup v současnosti využívaný v klinické praxi.

Zdroj: 10.1007/s00441-022-03732-8

27.12.2022; Holmannová