Mezenchymální kmenové buňky jako ochrana orgánů pro transplantaci
Orgánů pro transplantaci je nedostatek. Velmi patrné je to například u srdce. Před transplantací se srdce uchovává ve speciálním roztoku, přesto však postupně dochází k jeho poškození, což se samozřejmě projeví i na jeho funkcích v těle příjemce – vydrží kratší dobu, jeho funkce je snížená. Jak ale srdce ochránit, aby bylo nepoškozené a správně pracovalo? Vědce napadlo přidat do používaného roztoku také kmenové buňky, které byly uchovávané buď za normální koncentrace kyslíku, nebo při nižší koncentraci kyslíku.
Pokus byl prováděn na krysách. Ukázalo se, že pokud je srdce uchováváno s kmenovými buňkami (v porovnání se samotným roztokem), začíná v těle příjemce rychleji fungovat (začne samovolně tlouct), dochází k jeho menšímu poškození, tj. méně buněk srdečního svalu odumře, je menší zánět, srdeční funkce jsou výrazně lepší, např. schopnost vypuzovat krev. Tento pozitivní efekt je nejvýraznější, pokud jsou použity kmenové buňky, které byly udržovány v prostředí s nízkou koncentrací kyslíku.
Výsledky tedy ukazují, že mezenchymální kmenové buňky mají v těchto případech ochranný vliv, dokážou udržet srdeční sval určený pro transplantaci v lepší kondici, čímž nedochází ke snížení jeho funkcí a příjemce tedy dostává orgán v lepším stavu. Toho by mohlo být využito také v „lidské“ transplantační medicíně.